|
|
Zatížení sedimentů a makrozoobentosu v urbanizovaném toku Botič stopovými kovy
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Sledování bioakumulace v sedimentu a bentických organismech je důležitou součástí výzkumu kontaminovaného vodního prostředí, neboť pouhé analýzy vod neposkytují dostatečnou informaci o biologické dostupnosti kontaminantů a mohou vypovídat pouze o aktuálním znečištění v době odběru. Tato studie se zaměřuje na kontaminaci urbánních toků, které jsou v současné době poměrně významným zdrojem stopových prvků. Jako modelový tok byl vybrán Botič, který je ovlivněn mnoha výpustěmi odlehčovacích komor, které jsou zdrojem kontaminace v době velkých srážek a povodní. V průběhu roku 2012 bylo provedeno opakované sledování zatížení tohoto toku, celkem na 10 lokalitách. Práce se zabývá 11 prvky (As, Al, Cr, Cd, Co, Cu, Ni, Hg, Pb, Zn a Fe). Stopové prvky byly posuzovány jak v bentických organismech, tak v sedimentu. Z bentických organismů byly vybrány taxony, které se vyskytovaly velmi hojně a v průběhu celého sledovaného roku: chrostíci čeledi Hydropsychidae, pijavky Erpobdella sp. a jepice čeledi Baetidae. Analýza sedimentů zahrnovala i sekvenční extrakci, která stopové prvky rozdělila podle biologické dostupnosti a mobility do čtyř frakcí. Na základě výsledků byla posouzena biologická dostupnost sledovaných elementů a byla testována korelace mezi koncentracemi v bentosu a sedimentech. Byly zhodnoceny a...
|
|
|
Využití umělých substrátů pro hodnocení kvality odtékající vody z organických a konvenčních kaprových rybníků
GRACÍK, Jan
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit kvalitu vody po průtoku rybníky s tradičními (Blatensko, ČR) a organickými (Waldviertel, Rakousko) technologiemi chovu s využitím kolonizace umělých substrátů makrozoobentosem (MZB) včetně posouzení rozdílů ve vlivu odlišných rybníkářských managementů (tradiční vs. organický) na kvalitu vody. Odběry byly provedeny v měsíčních intervalech (dubenzáří 2016), na celkem devíti profilech čtyř rybníků. Odebrané vzorky MZB byly zpracovány v laboratoři. Hodnocení MZB bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí. Výsledné hodnoty saprobity (SI)odpovídaly kvalitě vody na odtoku odpovídající beta až alfa mezosaprobitě (SI 2,30 2,62). Na přítocích do rybníků Skaličný a Haslauerteich, kde hodnota SI odpovídala betamezosaprobitě (SI 2,48 2,49), se kvalita vody v odtoku neprůkazně (p>0,05) zhoršila na alfamezosaprobitu (SI 2,54 2,62). Naopak na přítoku do rybníka Gebhartsteich, kde hodnota SI odpovídala alfamezosaprobitě (SI 2,57), se kvalita vody v odtoku neprůkazně (p>0,05) mírně zlepšila (SI 2,54), ale stupeň saprobity se nezměnil. Obdobně tomu bylo na rybníce Pančár, kde hodnota SI na přítoku odpovídala betamezosaprobitě (SI 2,30) a na odtoku se neprůkazně (p>0,05) mírně zhoršila (SI 2,33), ale opět stupeň saprobity zůstal beze změny. Změny v kvalitě vody po průtoku studovanými rybníky vedly k nárůstu indexu diverzity (H´) a opačně (horší kvalita vody nižší H´). Dle provedené analýzy dat se podmínky prostředí organických a tradičních kaprových rybníků významně neodlišují, rovněž počty druhů a celkového počtu jedinců nebyly zásadně rozdílné. Výsledky diplomové práce prokázaly, že uplatňované organické technologie odchovu ryb na sledovaných rybnících nemají významný vliv (zlepšení) na kvalitu vnějšího prostředí a na složení makrozoobentosu v tocích, do kterých odtéká voda z těchto chovů, respektive,že na tradičních rybnících nelze dokladovat rozdíly (zhoršení) oproti již zmíněnému organickému rybníkářskému managementu.
|
|
|
Potrava plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících s různým způsobem managementu
URBÁNEK, Marek
Cílem této práce bylo komplexní hodnocení potravy plůdku candáta obecného při monokulturním odchovu od stádia rychleného plůdku (Car) do stádia plůdku podzimního (Ca0+) v rybnících se třemi různými způsoby managementu a vyhodnocení vlivu jednotlivých variant na produkci candáta. Experiment byl realizován v malých rybnících na pokusnictví VÚRH ve Vodňanech. Varianty rybničního ošetření byly následující: a) rybníky s přisazenou krmnou rybou v podobě plůdku kapra obecného (C. carpio) a amura bílého (C. idella), b) rybníky s instalovaným substrátem z vřesovce, c) kontrolní varianta bez podpory potravní základny candáta. Všechny varianty měly čtyři opakování. Odchov plůdku candáta probíhal 97 dní. Ve všech variantách rybničního ošetření byla po celou dobu dochovu zaznamenávána oportunistická potravní strategie plůdku candáta a hlavní zaznamenanou potravou byl makrozoobentos, zejména larvy hmyzu. V potravě byly dále často nacházeny větší druhy zooplanktonu. Značný rozvoj makrozoobentosu ve všech experimentálních rybnících byl s největší pravděpodobností způsoben přítomností submerzních makrofyt. Tento faktor tedy znesnadnil odhad vlivu instalovaných substrátů z vřesovce na produkci a složení potravy plůdku candáta. Ve variantě s přisazenou krmnou rybou byla po celou dobu odchovu průkazně větší celková délka (F (9, 450) = 91,1; p < 10-3) a hmotnost (F (9, 450) = 61,9; p < 10-3) plůdku candáta v porovnání s ostatními variantami. Přežití candáta na konci odchovu navíc v této variantě dosahovalo 56 - 92,4 %. Ve variantě se substrátem z vřesovce byla celková délka a hmotnost candátů, v porovnání s variantou kontrolní, průkazně vyšší pouze v prvním odběrovém termínu. V dalším průběhu odchovu plůdku byly hodnoty srovnatelné či vyšší ve variantě kontrolní. Při odchovu candáta obecného od stádia rychleného plůdku (Car) do stádia podzimního plůdku (Ca0+) v rybnících je tedy vhodné přisazení potravních ryb. Oproti instalaci umělých substrátů je rozhodující diverzita vodního prostředí, které je následně schopno poskytnout dostatečně širokou potravní základnu pro odchovávaného candáta.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
|
|
|
Predikční modely říčních ekosystémů
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Pořízková, Yvonne ; Zahrádková, Světlana ; Pavonič, Michal ; Vojtíšková, Denisa ; Kokeš, Jiří
Cílem projektu je vytvořit systém pro hodnocení ekologického stavu povrchových tekoucích vod na základě společenstev makrozoobentosu, umožnit detekci antropogenních vlivů a to jak organického znečištění, tak i vlivů nesaprobních, jako jsou stavby na tocích, hydrotechnické úpravy koryt toků (regulace, nádrže, jezy aj.), acidifikace, toxické vlivy a do určité míry i eutrofizace, dále umožnit sledování efektivnosti aktivit , které mají vést ke snižování znečištění nebo degradace toků a pomocí navrhovaného systému rozšířit, oproti dosud používanému saprobnímu systému, informace o stavu a vývoji ekosystémů toků ČR.
|
|
|
Predikční modely říčních ekosystémů
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Kokeš, Jiří
Cílem projektu je vytvořit systém pro hodnocení ekologického stavu povrchových tekoucích vod na základě společenstev makrozoobentosu, umožnit detekci antropogenních vlivů a to jak organického znečištění, tak i vlivů nesaprobních, jako jsou stavby na tocích, hydrotechnické úpravy koryt toků (regulace, nádrže, jezy aj.), acidifikace, toxické vlivy a do určité míry i eutrofizace, dále umožnit sledování efektivnosti aktivit , které mají vést ke snižování znečištění nebo degradace toků a pomocí navrhovaného systému rozšířit, oproti dosud používanému saprobnímu systému, informace o stavu a vývoji ekosystémů toků ČR.
|
|
|
Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami: Vliv změn přírodního prostředí povodí a údolní nivy na povodňové riziko
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Praha ; Langhammer, Jakub
Úkoly řešené v roce 2005: Regionalizace sezonálního zatížení krajiny povodňovým nebezpečím, Vliv antropogenních změn v krajině na povodňové riziko, Vliv extrémních povodní na reliéf krajiny a údolní nivy, Historické povodně, Údolní niva jako geomorfologický fenomén, Vznik a vývoj údolní nivy z pedogeografického hlediska, Metodika mapování upravenosti říční sítě a následků povodní, Souhrn základních tendencí vývoje land use v ČR, Sukcese vegetace v údolní nivě po extrémních záplavách, Vliv povodní na makrozoobentos toků, Hodnocení morfometrických parametrů údolní nivy pomocí GIS - Vymezení nivy v GISu a využití příčných profilů, Dendrochronologické určení změn reliéfu vyvolaných povodněmi, Využití metod dálkového průzkumu Země pro hodnocení následků povodní, Analýza změny struktury využití územní údolní nivy na základě ortofot, Posouzení možnosti využití srážko-odtokových modelů na malých a středně velkých povodích, Revitalizace vodních ekosystémů a jejich role v protipovodňové ochraně, Analýza historických povodní v povodí Blanice - příčin, průběhu a následků, Změny odtokového režimu v pramenných oblastech vodních toků - aplikace v povodí horní Blanice, Analýza změny kvality vegetace po povodni pomocí DPZ na povodí Blanice, Protipovodňová opatření v povodí Blanice, Upravenost vodních toků a příbřežní zóny v povodí Blanice, Upravenost hydrografické sítě v povodí Blanice na základě analýzy Základní vodohospodářské mapy, Geomorfologická charakteristika údolní nivy Blanice v rámci údolního systému, Erozní ohrožení půd v povodí Blanice - hodnocení erozních faktorů pro vstup do empirických modelů.
|
|
|
Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extrémními záplavami
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Praha ; Langhammer, Jakub
Pro rok 2007 byly stanoveny následující cíle řešení: Průběžné řešení metodických úloh, zaměřených na rozvoj metod poznání, analýzy a interpretace rizikových procesů v povodích toků, zasažených extrémními povodněmi, Řešení analytických úloh v zájmových povodích, soustředěné zejména na o analýzy dlouhodobých změn srážkoodtokových poměrů v závislosti na změnách prostředí o vyhodnocení extrémních povodňových událostí v modelových povodích o vyhodnocení změn v údolní nivě v důsledku povodní v zájmových územích, Provedení terénního mapování upravenosti toků a následků povodní v povodí Opavy, Monitoring srážkoodtokových procesů v pramenných oblastech povodí, Digitalizace, vyhodnocení a interpretace výsledků terénního mapování a sběru dat, Analýza a vyhodnocení materiálu získaného sběrem dat a terénními pracemi, Modelování vlivu změn v krajině na průběh srážkoodtokových procesů v modelových povodích, Zpracování výsledků získaných v roce 2006, Uspořádání konference Povodně a změny v krajině a Příprava publikačních výstupů. Internetová stránka projektu - http://floodserv.natur.cuni.cz.
|
host ::
RSS.